Když jsem před pár týdny odlétala na Bali, jednak jsem se těšila, že si splním svůj sen a Bali konečně navštívím a taky jsem byla zvědavá na to, čím je vlastně tento malý ostrov vzdálený od nás více jak 11 514 km tak výjimečný, že se v posledních pár letech stává i pro nás stále častěji vyhledávanou destinací, když ne dokonce módní záležitostí.
Když jsem před pár týdny odlétala na Bali, jednak jsem se těšila, že si splním svůj sen a Bali konečně navštívím a taky jsem byla zvědavá na to, čím je vlastně tento malý ostrov vzdálený od nás více jak 11 514 km tak výjimečný, že se v posledních pár letech stává i pro nás stále častěji vyhledávanou destinací, když ne dokonce módní záležitostí.
O Bali jsem samozřejmě měla před odletem pár praktických informací ohledně cesty a pobytu a taky pár informací od mých spirituálních přátel typu: „ Na Balí jsou otevřené Atlantské energie“, nebo: „ Je tady otevřena energetická brána do jiných dimenzí „, nebo: Na Bali je duchovno všude“.
A protože si ráda někdy kreslím svoje pocity i situace energeticky, nakreslila jsem si ještě někdy v říjnu, když už jsem věděla najisto, že na Bali pojedu obrázek s názvem BALI a ENERGIE NA BALI.
Na Bali jsem se těšila, i když nevím proč tak nějak jinak, jako když jsem se chystala na Srí Lanku, nebo do Thajska…
Je tady den D a naše malá ženská skupinka odléta do náruče magického Bali.
Let je dlhýýýýýýýý ( 6 hodin ) a čekání 8 hodin v noci v Dubaji na začátku cesty taky. Ale vidina brzkého setkání s Bali je mocná motivace. A tak zaháníme čas, jak se dá.
Chvíli se motáme po letišti, chvíli spíme, pak si dáváme něco dobré k jídlu, zase chvíli spíme… a čas plyne.
Další let trvá 9 hodin. Aaaach… Pak konečně přistáváme v Denpasáru, hlavním městě ostrova.
Vyzvedává nás domorodý muž( kolem 40). Cestou na první místo pobytu se dozvídáme, že krom toho, že je občasným řidičem, je taky domorodým léčitelem, jinak řečeno šamanem, kterých je na Bali prý hodně. Hm. Zajímavé.
Prvních 6 dní pobytu trávíme vysoko v horách, kousek od posvátné sopky Agung. Rezort je nádherný. Spím jak královna ve velké baldachýnové posteli, ve velkém nádherném domě s obrovskou terasou. Prostorná koupelna s velkou vanou je otevřena vstříc nebi. Všude kolem nás je hodně stromů a zeleně. Připadám si jak v malé džungli, v které uprostřed vyrostlo toto nádherné místo našeho pobytu.
První dny se nesou ve znamení oddechu. ( Tak jak jsme si to přáli ještě před cestou – Relax, oddych a pohodu. ).
Prvních 5 dni slunce ne
vidíme. Prší každý den několikrát a když neprší, tak je pod mrakem. Ale je tak horko ( i když prší), že si ani neumíme představit, jak by asi bylo, kdyby sluníčko svítilo.
I tak nás to svádí místy reptat na počasí. Prostě jsme zvyklí na to, že když jsme na dovolené, má svítit slunce. Howg.
Howg se nekoná. Slunce nesvítí. Pořád prší a je zamračeno.
„Jenom to přijmi!“… říká mi hlas uvnitř.
Ano. Dochází mi to. První téma, s kterou se setkávám na ostrově je PŘIJETÍ.
Přijetí toho, že věci jsou také, jaké jsou. Líbí se nám to, nebo ne. Můžeme se vztekat, nadávat, cítit jak oběť (tentokrát počasí a pokazit si dovolenou ), nebo přijmout to, co je k dispozici, co se nabízí a vybrat si z toho to pozitivní …. a tak PŘIJÍMÁM. Přijímám a také POUŠTÍM. Pouštím představy o tom, jak by to mělo být.
Pouze si užívám toto úžasné místo, nádherné teplo, které laská moje tělo, klid, který vládne všude kolem. Sleduji vše z velké terasy. Přírodu, déšť i balijské lidi, kteří na tomto místě pracují. Mám čas. Kopu času. Jak vzácné to chvíle pro mě!!!.
Vše plyne v pomalém rytmu. Nikdo nikam a s ničím nepospíchá. I ty co tady pracují jsou v souladu s tímto rytmem, s rytmem přírody, života a PLYNUTÍ. Jak krásné to vnímat a prožívat. Být toho součástí a pouze plynout.
Scházím dolu s terasy vstříc dešti. Ponořuji se do něj celá. Je teplý a laskavý. Nechám jej, ať se mně dotýká všude, kde jen dosáhne. Déšť postupně zklidňuje mojí mysl, objímá moje tělo. Tančíme spolu uprostřed této nádhery. Jenom já a déšť, za podpory vší té nádhery kolem.
Přichází SKLIDNĚNÍ a ZVNITŘENÍ.
Všechno se zdá být jak jedna velká meditace. Mediace na déšť, přírodu, plynutí, zklidnění, zvnitřnění, lidi, zvuky i vůně kolem.
„Duchovno v praxi“ se děje všude kolem mně“ a vtahuje mně dovnitř víc a víc vší svojí sílou.
V následující den máme zažít velkou rituální ceremonií, která se bude konat jenom pro nás.
Nejdříve přicházejí 3 ženy a oblékají nás do speciálního obřadního oděvu. Odcházíme k posvátnému chrámu, kde smíme vstoupit jenom tehdy, když projdeme rituální očistou.
Přichází „kněžka“, nádherná balijská žena. Čistí naše energie i naši auru.
Stojím v radě a čekám, až dojde až ke mně. Něco uvnitř ve mně se hnulo. Tečou mi slzy. Cítím obrovskou POKORU před vším, co se tady odehrává.
Obřad pokračuje uvnitř chrámu. Modlíme se. Vzdáváme poctu bohům i živlům, které jsou všude kolem. Uvnitř hoří posvátný očistný oheň. 
Dostává se nám požehnání. Posvátná voda nás čistí zvenku i zevnitř. Slzy mi tečou v jednom kuse. Cítím milost a lásku boží. Proudí všude kolem. Cítím je ve vzduchu, vidím je v očích „kněžky“, která mě drží za ruce a odříkává modlitbu. Milost a láska boží protékají do mého srdce. Cítím je v něm, jak se ho dotýkají.
Něco ve mně se rozpouští a uvolňuje. Řvu přitom jak malé dítě.
Obřad trvá dvě a půl hodiny.
Pláč pomalu ustává. Cítím se nějak jinak … uvolněná,obdarována a naplněná milostí.
Na druhý den odjíždíme k moři. Loučíme se s tímto mystickým místem. Odnáším si jej v sobě i se všemi lidmi a vším co mě tady potkalo, jako svojí první dávku „duchovna v praxi„ na Bali.
I kdyby nebylo nic víc, jsem naplněna, spokojena a je mi hezky. Na těle, i na duši.
Cestou navštěvujeme první dva z devíti posvátných chrámů Bali. Míjíme bezpočet malých či větších průvodů, které se chystají na svoje ceremonie.
Obřadníci nesou svoje „obětinky“. Malé, nebo větší nádobky, upletené z listů palem. Jsou plné barevných květů, rýže i vonných tyčinek.
Vonné tyčinky čoudí na Bali všude. V chrámech, v domech, obchodech, v restauracích, na ulicích. Je nimi provoněn celý 
Balijský vzduch.
Ceremonie ( obřady ) se na Bali dějí pořád. Mají přednost před vším. I před prací. Když je ceremonie práce počká.
Ceremonie ctí a zúčastňují se jich všichni lidé a věkové kategorie na Bali. Jsou všudypřítomné a dějí se při jakékoliv možné události. My jsme např. zažili situaci, kdy měli svůj ceremonijný den auta a stroje. Auta pak jezdili ozdobené květy a obětinkami. Paráda.
„Obětinky“ se dávají Bohům i Démonům, které uctívají na Bali taky. Balijci vědí, že rovnováha je někde uprostřed. Mezi nebem, kde žijí Bohové a „peklem“, kde žijí Démoni.
„Obětinky“ se dávají Bohům i Démonům každý den a nejenom při ceremoniích. Obětinky jsou podobně jak vonné tyčinky všude. Jsou jich plné ulice, domy, dvory, chrámy, zahrady, prostě vše.
Balijci jsou silně věřící a „obětinky“ jsou vždy propojené s modlitbami k Bohům.
Možná je to síla modliteb, navíc zhmotněná a propojená s malými či velkými „obětinkami“, které jsou na Bali všude, co vytváří tu posvátnou spirituální atmosféru na Bali, kde vládne KLID, ROVNOVÁHA, POKORA, TRPĚLIVOST, SMÍŘENÍ, PŘIJETÍ, POUŠTĚNÍ, PLYNUTÍ, ZVNITŘNĚNÍ…
Ať je to cokoliv, vdechuji to z plných plic a integruji do sebe s přáním, odnést si z toho co nejvíc domů, do svého života.
U moře je nádherně. Pod chvíli sprchne, pak vykoukne slunce, ale je stále nádherně teplo.
Hned první den si spálím ramena a záda na krátké procházce po pláži. Au au. Ještě že mám tady Aloe.
V oceáně se koupeme opatrně. Má sílu. Koneckonců jak každý oceán a raději to moc daleko od břehu neskoušíme.
I když jsme podle všeho na jedné z nejlepších pláží na koupání na Bali. Voda je teplá, měkká a hladící. 
Energii moře si zvěčňuji i skrze obrázek.
Následujících pár dní si užíváme oceán, občasné slunce, exotické ovoce, ovocné freshiky, mňamózné jídlo, další úžasný rezort a lidi v něm i mimo něj, nekonečný KLID a POHODU, sdílíme spolu se ženami různé témata, tak jak to mezi ženami obyčejně chodí.
KLID je také jedna z kvalit, které cítit na Bali všude a taky ROVNOVÁHA.
KLID a ROVNOVÁHA jsou na Bali silná témata.
Balijci se snaží žít v rovnováze a v klidu.
Stres a podobné „naše národní záliby“ neprovozují. Věci řeší v klidu a nerozčilují se. Raději se usmívají, jsou milí a zdvořilí.
Nikam nespěchají, za ničím se neženou. Když přijdou pozdě, no tak přijdou. Nějak se tady s tím počítá, že čas je prostě tzv „ gumový „ a schůzka v 15.00 může taky znamenat i v 15.30, nebo nějak přibližně tak.
Vždyť nejde o život.
Naše cesta vede v průběhu následujících dní k dalším posvátným místům a chrámům. Všechny jsou plné „duchovna“, vibrací a energií. 
Pro mně nejkrásnější je chrám na jezeře Pura Ulun Danu Bratan, zasvěcený bohyni vody,
jezera a řek Dewi Danu.( obr vlevo)
No a jedno z energeticky nejsilnějších míst pro mně je Chrám na moři Tanat Lot. 
Tady mám pocit, že přicházím domů a Bůh moří a oceánů Poseidon má tady určitě svoje letní sídlo.
Poslední dni trávíme v Ubudu.
Je to místo se zvláštní atmosférou plné impulsů, zvuků, vůní, chutí, restaurací, barů, chrámů, květů, „obětinek“, krámků, butiků a nekončícího trhoviště, město umění, domorodého tance, obrazů, reggae, hotelů i ubytování různého druhu, kvality a cen.
Sluníčko se nám v Ubudu ukazuje v plné síle a občas si nostalgicky vzpomínám na milosrdný déšť, který nás provázel na začátku naši cesty. Ach ach, aspoň na chvíli.
I v Ubudu dostáváme množství darů.
Vizuálních, ale hlavně těch smyslových, kdy se na nás z nebe valí další a další vnemy a impulsy „duchovna v praxi,“ které je na Bali přítomno doslova všude.
Stačí otevřít srdce, nastavit „ anténu „ vnímat, naslouchat, plynout a splynout s tím vším.
Pak to můžete zažít a procítit na vlastní kůži, ve svém nitru i srdci a najednou máte pocit, že už nikdy nebude nic tak, jak předtím, že Bali se vás dotklo něčím speciálním, co může natrvalo změnit váš život, když tomu zůstanete otevřeni a nedovolíte egu, aby se znovu zmocnilo vašeho životě tak, jak předtím.
Nazvala jsem si to pro sebe „rychlá transformace v přímém přenosu“.
A nakonec nemusíte být věcem kolem duchovna a spiritality ani moc otevřeny, předci se vás energie na Bali dotknou někdě uvnitř, protože hluboce uvnitř to máme v sobě všichny.
Pomyslná třešnička na dortíku přichází skrze šamanské léčení a následující masáž, po které se probouzí snad i ta poslední spící buňka v mém těle.
No a úplně nakonec skrze setkání s místní jasnovidnou ženou, která je napojena přímo na Zdroj.
Malý privátní Balijský chrám v balijském domě do kterého vstupujeme, vibruje úžasnou energii, asi nejsilnější, co jsem na Bali zažila. Nejdřív se modlíme, pak procházíme dalším obřadním rituálem.
Ptáme se na to, co nás zajímá, na co by jsme rádi dostali odpověď.
Vůbec mně nepřekvapuje, že vzrastem malá, příjemná a usměvavá balijská jasnovidná žena má o mně a o mém životě spoustu informací.
Odpovědi, které přicházejí skrze její napojení na Zdroj se mnou úplně rezonují a někdě uvnitř vím, že to t
ak je.
Naše cesta pomalu končí. S ní končí i krásné teplo, dovolená i „duchovno v praxi“, kterým je prosáknutý tento ostrov, přezdívaný „magický“, nebo též Ostrov Bohů. (přívlastky to víc jak trefné a výstižné.)
Děkuji za vše ostrovu Bali a jejím energiím, na kterém jsem si prožila „ duchovno v praxi“ a s ním si znovu připomněla spoustu „moudra“, které nám nabízí život, když nepodlehněme příliš tlakům zvenčí.
Děkuji balijskému lidu, který si zachovává „spojení“ a „napojení“ a nedovolí stresu, honbě za penězi, a podobným naším moderním něduhům, aby ovládli jejich Zemi a jejích životy.
Děkuji mojím solupoutnicím za pohodu, vzájemnou podporu, obohacení a všechna sdílení na naši cestě.
A závěrem děkuji také Majce Kadlecové z CK Mandala, která na Bali léta žije, zná tady spoustu míst a lidi, ke kterým by jsme se jako bežný turisté těžko dostali a která nám zrostredkovala spoustu netradičných zážiků a setkání nad rámec naší cesty a které nám umožnili víc vnímat a prožít čaro tohto magického ostrova a také „ duchovno v praxi“ na Bali.
Těším se a doufám, že se sem zase o rok vrátím a budu se těšit, když se přidáte, aby jste to vše zažili na vlasní kůži.
Už teď se mi rodí v hlavě program, spojený s tancem, mediacemi, ženskými tématy, arteterapií i jinými druhy sebeprožitků a sebevyjádření, v kterém si i za pomoci a podpory magických enegií a „duchovna v praxi „ na Bali určitě najde a odnese každý pro sebe to svoje.
Těším se už teď a termín Bali 2018 již brzy.
| < Předchozí | Další > |
|---|